Zorientujte se ve světe IT pojmů

Jste noví ve světě informačních technologií a nevíte, jak to v něm chodí? Tento článek vám pomůže se zorientovat v základních pojmech. IT je širokým pojmem a my se mu podíváme pod pokličku.

Informační technologie jsou všude kolem nás – v telefonech, počítačích, autech i kávovarech. Často se tváří jednoduše, vevnitř můžou být ale pořádně složité! Jaké produkty a služby v IT vznikají, z čeho se skládají a čím se naopak liší.

Lidé si často myslí, že IT je hlavně programování. Opak je ale pravdou! Ajťáci říkají, že „programování je za odměnu”. Rozuměj tomu tak, že pro vznik dobrého IT řešení je potřeba udělat mnohem více, než jen programovat.

IT = Information Technologies

Informační technologie, zkráceně IT, je odvětví techniky, které se zabývá tvorbou, zaváděním a zdokonalováním procesů a metod sběru (shromažďování), kontroly, zpracování, uchování, vyhledávání, řízení, výměny, zobrazování, zpřístupňování a využívání dat a informací, zahrnující automatizaci těchto procesů. Je součástí širšího oboru – informační a komunikační technologie. Pojem informační technologie se více zaměřuje na klasické rozdělení hardware, software, sítě, metodiky, zatímco příbuzný pojem informatika akcentuje práci s daty a informacemi.

Počítač

Počítač je v informatice zařízení a výpočetní technika, která zpracovává data pomocí předem vytvořeného programu. Současný počítač je elektronický a skládá se z hardwaru, který představuje fyzické části počítače (mikroprocesor, klávesnice, monitor atd.) a ze softwaru (operační systém a programy). Počítač je zpravidla ovládán uživatelem, který poskytuje počítači data ke zpracování prostřednictvím jeho vstupních zařízení a počítač výsledky prezentuje pomocí výstupních zařízení. V současnosti jsou počítače využívány téměř ve všech oborech lidské činnosti.

Související pojmy:

• RAM (random-access memory) = paměť programu; označení používané pro polovodičové paměti s přímým přístupem umožňující čtení i zápis
• CPU (central processing unit) = procesor; označení základní elektronické součásti v počítači, která umí vykonávat strojové instrukce, ze kterých je tvořen počítačový program a obsluhovat jeho vstupy a výstupy
• HDD (hard disk drive) = paměť dat, pevný disk; elektromechanické zařízení pro záznam a čtení adresovatelných dat, paměť o velké kapacitě a s pomalejším přístupem než operační paměť RAM
• I/O (input/output) = periferie vstup/výstup; přenos dat mezi periferním zařízením nebo vnější pamětí a počítačem
• Sběrnice (bus) = skupina signálových vodičů, kterou lze rozdělit na skupiny řídicích, adresových a datových vodičů v případě paralelní sběrnice nebo sdílení dat a řízení na společném vodiči (nebo vodičích) u sériových sběrnic

Hardware

Hardware (z anglického významu „železářské zboží“ nebo také „nářadí“, počítačový hardware je pak „computer hardware“) označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače na rozdíl od dat a programů (označovaných jako software).

Počítače se běžně skládají ze:

• základní desky (u desktopů většinou bez funkce Wi-Fi),
• minimálně jednoho pevného disku o velikosti od 120 GB po jednotky TB,
• RAM o velikosti 4–32 GB a rychlosti 2 400–3 600 MHz,
• 2–8jádrového procesoru s pracovní frekvencí 2 400–3 600 MHz,
• grafické karty integrované nebo dedikované o velikosti 1–8 GB,
• ventilátorů a chladičů,
• zdroje s výkonem od 350 W.

Software

Software (též česky programové vybavení, někdy psáno též počeštěně softvér) je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou činnost. Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje.

Software je protiklad k hardwaru, který zahrnuje všechny hmatatelné součásti počítače (elektronické obvody, skříň, grafické karty, atd.), a dělí se na:

• Systémový SW = zajišťuje chod počítače, jádro, operační systém (např. Windows, LINUX, Apple, Chrome OS),
• Aplikační SW = dělá počítač užitečným, aplikace, webové stránky, př. MS Word, prohlížeč, účetnictví.

ICT = Information Communication Technologies

Informační a komunikační technologie, zkráceně ICT (z anglického Information and Communication Technologies), česky též IKT, zahrnují veškeré informační technologie používané pro komunikaci a informatiku (práci s informacemi).

Původní koncept informačních technologií (IT) byl doplněn o prvek komunikace, kdy mezi sebou začaly komunikovat jednotlivé počítače či uzavřené sítě. ICT ovšem nejsou jen hardwarové prvky (počítače, servery…), ale také softwarové vybavení (operační systémy, síťové protokoly, internetové vyhledávače…). Na českých školách začal předmět ICT nahrazovat dřívější výpočetní techniku či informatiku, neboť na rozdíl od nich lépe popisuje současnou realitu, kdy informace jsou s komunikací takřka nerozlučně spjaty. V moderním světě představují informační a komunikační technologie důležitou a nepostradatelnou součást státní, podnikatelské i soukromé sféry. Z tohoto důvodu patří jejich ovládání mezi klíčové kompetence.

Informační a komunikační technologie pokrývají všechny počítačové sítě – lokální sítě (LAN), rozsáhlé sítě (WAN), virtuální lokální sítě (VLAN) a bezdrátové lokální sítě (WLAN) a Internet.

Související pojmy:

• Server = obecné označení pro počítač, který poskytuje nějaké služby, nebo počítačový program, který tyto služby realizuje,
• Router = aktivní síťové zařízení, které procesem zvaným routování přeposílá datagramy směrem k jejich cíli,
• Switch = síťový přepínač, častěji i v našem prostředí označovaný anglicky switch, je v informatice aktivní prvek v počítačové síti, který propojuje jednotlivé prvky do hvězdicové topologie,
• IP (Internet protocol) = základní protokol pracujícím na síťové vrstvě používaným v počítačových sítích a Internetu,
• TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) = rodina protokolů; obsahuje sadu protokolů pro komunikaci v počítačové síti a je hlavním protokolem celosvětové sítě Internet,
• DNS (Domain Name System) = převodník mezi názvem a IP adresou; jedná se o hierarchický, decentralizovaný systém doménových jmen, který je realizován servery DNS a protokolem stejného jména, kterým si vyměňují informace.

Internet

Internet je celosvětový systém propojených počítačových sítí („síť sítí“), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat).

Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších.

Pro usnadnění orientace ve stránkách vznikly specializované služby. Abychom se dostali k informacím, které hledáme, používáme tzv. odkazy. Nejznámějšími službami, které systematicky s odkazy pracují, jsou:

• Internetový katalog – seznam logicky roztříděných odkazů, udržovaný obvykle ručně. Například Centrum.cz, Yahoo! – katalog (obsahuje i vyhledávač),
• Internetový vyhledávač – automatizovaný systém pro hledání podle výskytu zadaných slov. Například Google, Seznam.cz nebo Bing.

V rámci internetu mohou uživatelé využívat mnoho služeb. Služby jsou zajišťovány počítačovými programy a programy navzájem komunikují pomocí protokolů. Protokoly jsou obvykle definovány v dokumentech RFC, které nejsou normami, ale spíše doporučeními, která se všichni snaží dodržovat, aby dosáhli bezproblémové komunikace. Dobrovolnost dodržování těchto dokumentů a jejich snaha o jejich naplňování odpovídá podstatě svobodného fungování samotného internetu.